¨¨¨¨
NOVINKY

Přečtěte si:

Mé oblíbené
blogy:
Můžete se těšit na recenze:
Hlas nože (P. Ness), Matched (A. Condie), Unearthly (C. Hand), Zlodějka knih (M. Zusak), Perfect Chemistry (S. Elkeles), Sukuba: Trápení (R. Mead)...


Jop. Včera byl krááásný den...

31. října 2010 v 19:28 | Aazy
Místo toho, abych se učila dějepis a 1. světovou (hned zítra píšeme - zabít učitelku :D), tak jsem se rozhodla napsat o včerejším dnu.

Byl to snad nejlepší den v mém životě, dokonce jsem se dost pobavila, což se mi často nestává. :)
Byla jsem se skupinkou skvělých lidí celý den - vůbec jsem se s nimi neznala, potkali jsme se v Brně, když jsem byla nakupovat a tak nějak jsme se daly dohromady (ano, daly s tvrdým y je dobře, protože jsem byly všechny holky). Bylo nás sedm a... začnu od začátku. :D

Večer jsem si natočila budík, abych stihla autobus do Brna. Samozřejmě bych to nebyla já, kdybych nezaspala. Takže jsem dobíhala na zastávku neupravená a nenasnídaná. Díky bohu jsem to nakonec stihla.
Můj původní cíl byl koupit si knihu a jet zase domů, jako to ostatně dělám často. Šla jsem tedy do knihkupectví a pečlivě vybírala. Když jsem si po dlouhém váhání nakonec vybrala knihu (Emily Brönteová - Na Větrné hůrce, kdyby vás to zajímalo), tak jsem se vypravila sednou si chvíli na lavičku na Svoboďák. Tak jsem si sedla a čučela na náš vi-... eh, na naše nové hodiny. Mimochodem jsem se snažila vyluštit čas, neúspěšně. Ukázalo se, že nejsem jediná.
Potkala jsem dvě holky, co taky přemýšlely, jak naše "hodiny" fungují. Ani nevím, jak se to stalo, protože normálně nebývám tak společenská, ale prostě jsem si řekla, proč taky nepřispět svým názorem. Jako zázrakem se na mě nedívaly jako na debila, ale byly všechny v pohodě. :)
Nakonec jsme chodily po Svoboďáku a ptaly se, kdo ví, jak se pozná, kolik je hodin. Nakonec se k nám přidalo ještě dalších 5 holek.
Za chvilku jsme ale všechny byly tak promrzlý (bylo ještě pořád kolem desáté ráno), tak jsme se řekly, že když už jsme se tak pěkně střetly, tak půjdem do čajovny. Protože jsem si ale neuvědomily, že je sobota, tak jsme skončily tak, že jsme ještě předtím musely jít do KFC, protože všechny čajovny měly zavřeno (nečekané, že?).
Seděly jsme a kecaly a seznamovaly se dál. Občas nastaly chvíle trapného ticha, a pak jsme se všechny jako na povel začaly smát. Pak jsme se okolo jedné odpoledne dostaly do čajky.
Tam jsme si sedly na zem a pročítaly lístek. Těm názvům jsme bohužel nerozuměly ani jedna a protože jsme nikdo neměly moc zkušeností s čajem, řekly jsme si, že půjdeme do jednoho "s lehce euforickými účinky". Jenže ony účinky se ukázaly být až příliš euforické, když jsme to vypily.


Domů jsem se vracela až po sedmé (!) v noci plná nových zážitků a se všema holkama jsme se dohodly, že si to někdy zopáknem.

Jak říkám. The best day of my life!
Zvláštní, jak si člověk někdy najde kamarády, když se zrovna necítí extra dobře. Takže moje sobotní "chvilka" v Brně se stala tím nej v mém životě.
Už se těším, až se zase uvidíme.


Jedním slovem to nakonec shrnu: NEUVĚŘITELNÉ!
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama