¨¨¨¨
NOVINKY

Přečtěte si:

Mé oblíbené
blogy:
Můžete se těšit na recenze:
Hlas nože (P. Ness), Matched (A. Condie), Unearthly (C. Hand), Zlodějka knih (M. Zusak), Perfect Chemistry (S. Elkeles), Sukuba: Trápení (R. Mead)...


Find myself today...

21. srpna 2010 v 0:17 | Aazy |  Já a moje články
Tak jo, přidávám další nesmyslný článek, ketrý pro mě znamená dost. Teda ne přímo článek, ale to, co vyjadřuje. Dneska jsem si totiž něco uvědomila...
Milí lidé si tohle radši nepřečtou a přejdou to s tím, že mi zase hrabe. xD

Nebudu vám říkat, co přesně mi došlo a jak jsem k tomu vlastně došla, ale... Začnu od začátku. Dneska ráno jsem se probudila, šla jsem do koupelny, umyla se a potom jsem se šla dívat na Titanic. Ano, pustila jsem si film, u kterého vždycky bulím. No nic, tak jsem brečela a brečela, když jsem viděla, jak Rose pouští Jacka do tý zpropadený studený vody a začala jsem přemýšelt.
Moje myšlenky se týkaly mého oblíbeného tématu - mého života. A tak jsem vařila a přemýšlela. Celý den jsem si říkala, kdo vlastně jsem. Nevím, jsetli to bylo sledováním toho Titanicu, nebo něčím jiným, ale teď jsem se koukala do zrcadla, a došlo mi... došlo mi, že "tohle" nejsem já.
Dívala jsem se na sebe a viděla jsem jen hodnou dcerušku, stejně jako byla Rose. Vlasy stažené do drdolu, i když to ve skutečnosti nenávidím, ale moje matka nesnáší, když nosím vlasy rozpuštěné. Bez jediného nedostatku. A tak jsem stála před zrcadlem a poslouchala Lifehouse, a došlo mi, že už tak nechci žít. Že chci být sama sebou. Dotěď jsem se chovala podle toho, co po mně chtěli ostatní. Reagovala jsem přesně tak, jak se ode mě očekávalo, protože jsem se bála být sama sebou, ale s tím jsem skončila.
A teď tu sedím a spisuju tuhle blbost. Vlasy mám volně rozpuštěný. Nevyžehlený. Vlní se mi kolem obličeje a líbí se mi to! Je mi jedno, co si o tom kdo myslí. Ode dneška - no, teď už prakticky od včerejška, protože je po půlnoci - jsem to já.
Rozhodla jsem se, že půjdu za svým snem. A co na tom, že třeba neumím psát. Já se to naučím, každý jednou začínal. I Shakespeare musel mít svoje začátky. A zvládnu to, protože si věřím.
Jsem to totiž já. And... I find myslef. - Sorry. It sounds better in English (to me).
Smile by Aazy
Kdyby něco, ten smajlík je moje výroba. :)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Kate Kate | Web | 21. srpna 2010 v 0:31 | Reagovat

Dobrý článek...Titanic jsem nikdy díky té scéně nemohla dokoukat...jinak máš pravdu...taky jsem žila..napůl ještě žiju podle ostatních..bojím se svého názoru..ale snažím se proti tomu bojovat..je dobré jít si za svým snem... :)

2 Kate Kate | Web | 21. srpna 2010 v 1:26 | Reagovat

Děkuji za názor k videu... :)

3 Kate Kate | Web | 21. srpna 2010 v 22:26 | Reagovat

Jj :) Stand my Ground také miluji... :)

4 Yan.ny*)) Yan.ny*)) | Web | 22. srpna 2010 v 18:36 | Reagovat

Jé :)
Jen buď sama sebou, jen buď! :))
Já byla také dřív taková přišláplá a neměla vlastní názory.
Pak mě ale psaní probudilo. Díky tomu můžu psát vlastní názory a nikdo mi neskočí do řeči! (Pokud ovšem chce ten článek číst, to je taky otázka)
Ale prostě :)) Líbí se mi tvé sny (protože máme úplně stejné) a taky jsem ráda, že chceš být sama sebou. :)
Já už teď jsem a jsem ŠŤASTNÁ!

5 Žirafka Žirafka | Web | 30. srpna 2010 v 16:42 | Reagovat

Kdyby něco, tak je ten smajlík super. A sama sebou buď. Titanic sice ráda nemám, protože celkově smutný filmy nemusím, tak na něm asi něco bude. Taky pořád přemýšlím a už si ani nejsem jistá, zda to jsem doopravdy já, nebo je můj život sen a ve snu žiju. Sny, které si pamatuju, tak jsou krásný a přesně takový, jaký bych chtěla mít dny. Jenže dny takový nejsou. Nikdo mě nebere, nikoho nezajímám. Jsem spokočenský člověk, ale pořád sedím sama. Nikdo o mě ani nezakopne, ikdyž chci něco dělat. Ale né sama a nikdo se mnou nic dělat nechce!

6 Katýsek13 Katýsek13 | Web | 2. října 2010 v 11:10 | Reagovat

Krásně napsané...ráda si přečtu takovýhle úvahy...=)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama