¨¨¨¨
NOVINKY

Přečtěte si:

Mé oblíbené
blogy:
Můžete se těšit na recenze:
Hlas nože (P. Ness), Matched (A. Condie), Unearthly (C. Hand), Zlodějka knih (M. Zusak), Perfect Chemistry (S. Elkeles), Sukuba: Trápení (R. Mead)...


Boj o tvoje srdce - 8. kapitola

4. července 2010 v 0:25 | Terez
Edward a Bella... Konečně. :)

8. kapitola

"Co se stalo?" zeptala jsem se jí, když jsem jí našla jak sedí v rohu místnosti.
"Ale nic," odsekla. Napadlo mě, že jí možná Edward něco řekl o tom, jak na něho v poslední době zírám a možná o tom, jak jsme se objímali… Tanya mě ale vyvedla z omylu, když uviděla můj vystrašený výraz, začala se omlouvat.
"Ach jo, promiň, Bells, já na tebe nechci být hnusná. To jen…" Čekala jsem, co z ní vypadne. "Budu v pohodě."
"Co se stalo?" zopakovala jsem svou otázku a objala jsem ji kolem ramen.
"Já to nechápu, co dělám špatně?" ptala se mě a já ihned pochopila, o čem mluví.
"Ty děláš všechno správně a on si to ani nezaslouží. Vykašli se na to," radila jsem jí a v duchu jsem si přála, abych se na to taky vykašlala.
"Mluví se mnou jen když musí, když po mě něco chce," poznamenala.
"A co po tobě chtěl dneska," vyzvídala jsem a snažila jsem se o nezaujatý tón.
"Ptal se na tebe," pokrčila Tanya rameny.
"C-cože?" vysoukala jsem ze sebe.
"Neboj, nic jsem mu vlastně neřekla. Na to jsem byla až moc vytočená," ujišťovala mě. No paráda. Bello, řiď se svojí radou: Vykašli se na to, říkala jsem si v duchu.
"Vykašli se na něj," řekla jsem nahlas jak pro Tan, tak sama pro sebe. Seděli jsme tam na zemi celou noc a povídali jsme si. Já jsem jí řekla o tom, jak jsem se cítila poslední dva dny a ona mě poslouchala a radila mi, stejně jako já jí. Na chvíli se zdálo jakoby žádní Cullenovi neexistovali.
Když ráno vyšlo slunce byla jsem celkem překvapená. Nespala jsem celou noc a byla jsem dost unavená.
"Myslím, že dneska do školy nepůjdeš," poznamenala Tan, když viděla, jak usínám v sedě.
"Asi ne," potvrdila jsem jí přes další zívnutí. Tanya hned ráno musela odjet s ostatními do Volterry, a tak jsem se s nimi ještě šla rozloučit, než se dostanu do postele. To jsem ale neměla dělat.
Jakmile jsme se rozloučili, stala jsem se obětí další Emmovy a Jazzovy sázky. Sázeli se, za jak dlouho odpadnu. Posadili mě na gauč a sledovali mě. Po deseti minutách se mi začaly klížit víčka a upadla jsem do spánku. Slyšela jsem jen Esme, jak nadává, co to tady se mnou provádějí a potom jsem cítila, jak mě dvě chladné paže odnášejí do postele.
Když jsem se probudila, bylo něco okolo jedné odpoledne. Číslice na budíku byly první, čeho jsem si všimla. Druhé bylo to, že jsem byla převlečená v pyžamu. A třetí věc, ta nejpřekvapivější, že na židli v mém pokoji sedí Edward.
"Co tady děláš," vyjekla jsem. Jen pokrčil rameny.
"Vypadni," vypálila jsem na něj ostrým hlasem a v duchu si přehrávala pořád tu stejnou myšlenku: Vykašli se na něj.
K mému udivení mě poslechl a opravdu odešel. Navlékla jsem se do oblečení, které mi nachystala Alice a sešla jsem dolů. Esme mi už dělala oběd, celkem mě to překvapilo.
Sedla jsem si a ona přede mě položila talíř špaget, pustila jsem se do jídla.
"Doufám, že ti to chutná. Moc často nevařím," zasmála se Esme. Možná nevařila často, ale vařila skvěle.
"Je to výborný, děkuju," řekla jsem a dál jsem se cpala.
"Měla bych zajít něco nakoupit, už tady toho moc nemáme," poznamenala Esme, když se dívala do ledničky.
"Já pro něco zajedu," řekla jsem.
"Ne, to je v pořádku. Zůstaň tu s Edwardem," řekla Esme a zmizela. Paráda, budu tady sama jen s ním. Proč sakra nešel do školy?!
Když jsem dojedla, umyla jsem svůj talíř a uklidila ho do poličky. Potom jsem si šla nahoru číst. Začetla jsem se do své oblíbené knihy Na větrné hůrce, kterou čtu pořád dokola. Někdo zaklepal na dveře. Doufala jsem, že to bude Esme, která mi řekne, že mám někam odjet, ale takové štěstí jsem neměla.
"Můžu," zeptal se Edward a nakoukl do dveří.
"Hm," zabručela jsem na souhlas, i když bych ho radši poslala pryč.
"Zlobíš se na mě," konstatoval. Přikývla jsem. "Proč?"
"Tanya?" zeptala jsem se.
"Ty si s tím nedáš pokoj, že?"
"Ne, nedám," potvrdila jsem.
"Já s ní nechci být," řekl a podíval se mi do očí. Ne, dívej se jinam, Bello! V duchu jsem totálně panikařila, ještě že mi nemůže číst myšlenky.
"Proč?" vypálila jsem a znělo to asi trochu omámeně, protože jsem byla ještě pořád mimo z jeho pohledu.
"Protože ji nemiluju," řekl prostě.
"Jak to můžeš vědět? A navíc, tenhle rozhovor už jsme jednou vedli," poukázala jsem.
"Protože…" Nedořekl to.
"No?" pobídla jsem ho. Pořád se mi díval do očí a mě přišlo, že u mě byl až příliš blízko. Prostě jsem se nemohla ovládat. Místo jakékoliv rozumné odpovědi mě políbil a já jsem byla naprosto v šoku. Půlka mého já, ta horší, ta zvrácenější, chtěla, abych se neodtáhla, ale ta rozumnější byla razantně proti. Nakonec jsem se rozhodla, že tu rozumnou část mého já nebudu poslouchat a to byla chyba. Nakonec to byl on, kdo se odtáhl jako první. Pořád jsem cítila jeho studené rty na těch mých a to rozptylovalo moji pozornost.
"Protože miluju tebe," řekl Edward, ale já jsem si stěží vybavovala, na co jsem se vlastně ptala. Moje mysl byla pořád oslněná tím polibkem. Znovu se ke mně naklonil, ale jakkoli jsem chtěla pokračovat, věděla jsem, že to nejde.
"Já to nemůžu udělat," odporovala jsem.
"Proč?" zeptal se mě Edward na tu samou otázku, co jsem se ho předtím ptala já.
"Tanya je má nejlepší kamarádka. Tohle je jako bych ji zradila." Jakoby to nebylo jasné. V jeho očích se na okamžik mihlo pochopení.
"Tak jí to neřekneme," navrhl Edward a naklonil se ke mně blíž. Byla jsem tak mimo, že jsem se dlouhou chvíli nezmohla na nic.
"Fajn, možná bychom to mohli zkusit," vydechla jsem omámeně a on mě opět políbil. Poprvé v životě jsem si byla jistá, že jsem šťastná. Vůbec jsem si neuvědomovala, že tohle moje rozhodnutí může být špatné. V tu chvíli jsem nevnímala vůbec nic. Kdyby mě teď někdo praštil do hlavy, asi bych to ani nezaregistrovala. Promiň, Tan, nemohla jsem, pomyslela jsem si a dál jsem se topila v Edwardových zlatých očích. Miloval mě a já jeho a to nám nikdo nemůže vzít. Nikdy!

Nekopírovat! Moje tvorba.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Upíři x Vlkodlaci: Co máte radši?

Upíry
Vlkodlaky

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama